p Kontakt admin@phoenixworld.cz Home page
 

Levitovan� voda

Koloidn� st��bro

Kontakt

www.phoenixworld.cz
 

Koloidn� st��bro

St��bro nen� pouze u�lechetil�m kovem, ale rovn� stopov�m prvkemkter� je velmi d�le�it� pro spr�vnou funkci lidsk�ho organizmu. Ji� ve starov�ku se vyu��valo jeho p�irozen�ch posiluj�c�ch vlastnost� p�i l��b� �ady chorob. Antimikrobi�ln� vlastnosti st��bra zaznamenala ji� staroindick� medic�na. Starov�c� �ekov� potahovali n��in�, kter� pou��vali k poj�d�n� potravy a k pit�, st��brem, aby zabr�nili ���en� naka�liv�ch chorob (Encyklopedia Britannica, 1910). K vyu�it� st��bra jako antimikrobi�ln�ho prost�edku ve v�t�� m��e do�lo teprve v �ase ��msk�ho imp�ria. V�echny patricijsk� domy uchov�valy po�ivatiny ve st��brn�ch n�dob�ch a do ml�ka a tekutin se ukl�daly st��brn� mince. Tento zvyk se uchoval i ve st�edov�ku. U��v�n� st��brn�ch p��bor� a st��brn�ho n�dob� bylo samoz�ejmost�. I n�doby se sv�cenou vodou v kostelech byly ze st��bra, voda v nich byla prakticky sterilizov�na. P�i morov�m epidemii v Evrop� ve 14. stolet� d�vali bohat� rodi�e sv�m d�tem jako prost�edek proti n�kaze s�t st��brn� l�i�ky. V 19. stolet� bylo v N�mecku zji�t�no, �e slab� roztok st��bra p�sob� jako dezinfekce p�i z�n�tech o��, ani� by vyvol�val podr�d�n� sliznic.

V �edes�t�ch letech minul�ho stolet� se za�al v mezin�rodn�m m���tku prosazovat princip: p��rodn� l�tky v naprosto �ist� podob� nesm� b�t patentov�ny jako l��iva. To znamenalo, �e na jejich v�voj, v�robu a prodej nem��e vzniknout nikomu v�lu�n� pr�vo. Tato okolnost m. j. zp�sobila p�echod z pou��v�n� st��bra na pou��v�n� antibiotik a tak vlastn� to byl symbolick� p�echod od l��en� k velk�mu byznysu.

Dal�� zkou�ky a v�zkumy byly prov�d�ny ve Spojen�ch st�tech, �v�carsku a �v�dsku. N�e jsou uvedeny jejich v�sledky:

  • V roce 1919 bylo zji�t�no, �e st��bro chr�n� organismus proti velk�m d�vk�m toxin� p�i onemocn�n� tetanem a z�krtem.
  • V roce 1923 byly provedeny testy, kter� potvrdily uklid�uj�c� p�soben� koloidn�ho st��bra. Bylo rovn� zji�t�no, �e v mnoha p��padech podporuje st��bro l��en� bakteri�ln�ch infekc�.
  • Ve dvac�t�ch, t�ic�t�ch a �ty�ic�t�ch letech 20. stolet� se velmi jemn� mlet� st��bro pou��valo proti mnoha infekc�m a lok�ln� p�i pop�lenin�ch a myk�z�ch.
  • Od roku 1938 se m� za to, �e st��bro p�sob� proti v�ce ne� 650 mikroorganism�m. Tehdy tak� za�ali v�dci st��bro naz�vat "p��rodn�m antibiotikem".
  • V sedmdes�t�ch letech 20. stolet� vypracoval Dr. Carl Mayer nov� metody l��en� nemocn�ch s pop�leninami. Pro tyto ��ely hledal vhodn� antiseptick� prost�edek a v n�kolika na sob� navz�jem nez�visl�ch zdroj�ch nalezl informace o st��b�e a jeho vlastnostech, kter� umo��uj� likvidaci "d�chac�ch" enzym� choroboplodn�ch z�rodk�. V r�mci sv� metody pou��val st��bro jako stimula�n� prost�edek na hojen� k��e a jin�ch m�kk�ch tk�n�.
  • V roce 1978 byla v �asopise Science Digest provedena anal�za dosavadn�ch v�zkum� st��bra. Na z�klad� toho bylo st��bro ozna�eno jako "z�zrak modern� medic�ny".
  • V roce 1991 byly zkoum�ny aktivn� ionty zinku (Zn2+), m�di (Cu2+) a st��bra (Agl+). Uk�zalo se, �e tyto ionty hraj� d�le�itou roli p�i zpomalen� procesu d�len� vir�.
  • V roce 1992 byla v L�ka�sk�m centru �enevsk� univerzity (�v�carsko) vytvo�ena hypot�za, �e u�lechtil� kovy (v�etn� st��bra) mohou b�t v budoucnu pou��v�ny jako antivirov� a antibakteri�ln� prost�edky a �e je lze dokonce pou��t v boji proti mutovan�m patogen�m (choroboplodn�m mikroorganism�m), kter� jsou odoln� proti p�soben� antibiotik. K podobn�m z�v�r�m do�li v roce 1995 tak� v�dci z Philadelphie ve Spojen�ch st�tech, kte�� zkoumali koloidn� st��bro obohacuj�c� kladn� nabit� ionty st��bra. Uk�zalo se, �e tyto ionty brzd� v n�kter�ch p��padech d�len� vir�, a �e je dokonce pravd�podobn�, �e viry tak� likviduj�.
  • V roce 1992 byly provedeny v�zkumy, na jejich� z�klad� se prok�zaly podp�rn� vlastnosti koloidn�ho st��bra p�i l��en� onemocn�n� zp�soben�ch kvasinkami Candida albicans a p�i l��b� chronick� �navy.
  • V devades�t�ch letech Dr. Bj�rn Nordstr�m z Karolinsk� univerzity ve �v�dsku potvrdil, �e koloidn� st��bro nem� vedlej�� ��inky na organismus.
  • V devades�t�ch letech tak� n�kte�� v�dci zaznamenali, �e osoby, u nich� se objevuje probl�m n�zk� hladiny st��bra jako stopov�ho prvku, jsou �asto nachlazen�, m�vaj� ch�ipky a jin� virov� nebo bakteri�ln� infekce v�etn� mik�z.
  • V sou�asn� dob� se ve sv�t� pou��vaj� l��ebn� prepar�ty a potravinov� dopl�ky obsahuj�c� st��bro. Mezi n� pat��: sulfadiazin st��brn� (bakteri�ln� a mykotick� infekce, pop�leniny), dusi�nan st��brn� (o�n� infekce u novorozenc�), jodid st��brn� (dezinfek�n� prost�edek proti bolesti), oxid st��brn� (pou��van� p�i epilepsii a tanci svat�ho V�ta), pikr�t st��brn� (kandid�za), metalick� st��bro v koloidn� form� (ve Spojen�ch st�tech je pova�ov�no za p��rodn� antibiotikum, v Evrop� se pou��v� jako potravinov� dopln�k).

Vy�erp�n� p�dy v d�sledku intenzifikace zem�d�lstv� zp�sobilo, �e na�e potrava obsahuje podstatn� m�n� st��bra jako stopov�ho prvku. Proto je tak� nutn� dopl�ovat pot�ebnou hladinu st��bra v organismu jin�m zp�sobem. Obvykle je v p��padech nedostatku vitamin� nebo miner�l� nejsnaz�� u��vat n�jak� tablety. Proveden� zkou�ky v�ak prok�zaly, �e tablety jsou absorbov�ny pouze v 40 - 60 %. S ohledem na to vzr�st� nyn� ve sv�t� tendence p�ij�mat miner�ly v koloidn� form�, kter� do organismu absorbuje t�m�� 98 %. To tedy znamen�, �e koloidn� st��bro je jedn�m z nejbezpe�n�j��ch a nejlep��ch zp�sob� dopl�ov�n� nedostatku st��bra v organismu.

Koloidn� st��bro se evidentn� pod�l� na dozr�v�n� T- bu�ek, jedn� z nejd�le�it�j��ch slo�ek imunitn�ho syst�mu, jin�mi slovy podporuje imunitn� syst�m. V krevn�m ob�hu, co� je zvl᚝ v�znamn�, rychle umrtvuje bakterie, omezuje mno�en� vir� a velmi ��inn� likviduje pl�sn�. T�m uleh�uje pr�ci imunitn�ho syst�mu jako celku. D�le st��bro vykazuje i ur�itou antioxida�n� aktivitu. Koloidn� znamen� rozpu�t�n� ve vod� - bioaktivn�.

Koloidn� st��bro likviduje hlavn� jednobun��n� organismy. Z dlouh�ho seznamu jmenujeme za bakterie: enterokoky, mikrokoky, streptokoky, stafylokoky, stomatokoky, pneumokoky, neiserie, helicobacter pylori, klostritida, Escherichia coli a dal�� koliformy, salmonely, Bacilus aurelus a dal�� bacily, za viry herpetoviry, ch�ipkov� viry a dal��, za houby a pl�sn� kandidy, giardie, trychomony a jin�.

V�zkumy s koloidn�m st��brem uk�zaly, �e v�t�ina bakteri� a vir� proti koloidn�mu st��bru nedok�e vyvinout sebeobrann� mechanismus!

Koloidn� st��bro zab�j� nejen chorobn� bakterie, ale i n�kter� bakterie t�lu p��telsk� jako nap�. laktobacillus acidophilus, laktobacillus bulgaricus, laktobacillus bifidus a podobn� stejn� jako to d�l� v�t�ina antibiotik. Je nutn� tyto bakterie obnovit konzumac� vhodn�ch jogurt� nebo l�pe symbiotick�mi laktobacily v tablet�ch nap�. SYMBILAKT v mezi�ase u��v�n� st��bra.

Nepravideln� zp�sob stravov�n� a �ast� nemocnost zp�sobuj� skoro u ka�d�ho z n�s nadm�rnou tvorbu hlenu v organismu. Hlen se ukl�d� v nosn� dutin�, na pr�du�k�ch, v plic�ch a dokonce i v �aludku. A pr�v� hlen je ide�ln�m m�stem pro rozvoj rozli�n�ch bacil�. P�edstavuje ohro�en� zdrav�. Tento hlen je obt�n� z organismu odstranit. Proto je dobr� v�d�t, �e koloidn� st��bro v�born� o�is�uje organismus od hlenu.

Co je koloidn� st��bro?

Koloidn� st��bro jsou mali�k� ��stice a ionty �ist�ho st��bra suspendovan� v �ist� deionizovan� vod� (bez elektrick�ch n�boj�). Maj� stejn� elektrick� n�boj, tak�e se vz�jemn� odpuzuj� a jsou v neust�l�m pohybu. Proto lze ��ci, �e koloidn� st��bro je aktivn�.

��stice koloidn�ho st��bra je mo�n� pozorovat pouze elektronkov�m mikroskopem. ��m men�� jsou ��stice, t�m bude roztok ��inn�j��. Optim�ln� velikost st��brn�ch ��stic je od 1,5 do 5 nm p�i koncentraci 10 mg st��bra na litr vody (10ppm). Pro srovn�n�: viry maj� velikost od 15 do 150 nm a bakterie od 350 do 1 000 nm, jsou tedy podstatn� v�t�� ne� ��stice koloidn�ho st��bra, kter� d�ky tomu mohou voln� pronikat do nitra patogen� a podporovat l��ebn� proces.

Je t�eba zd�raznit, �e lidsk� t�lo vypl�uj� p�irozen� koloidn� l�tky, jako je krev, lymfa, nitrobun��n� tekutiny. Nap��klad v krvi se nach�zej� ��stice v�pn�ku, drasl�ku a sod�ku, kter� maj� elektrick� n�boj a spolu s krv� tvo�� koloid. St��bro v koloidn� form� m� podobnou strukturu jako organick� tekutiny, co� je pro lidsk� organismus dobr�, nebo� d�ky tomu se koloidn� st��bro snadno vst�eb�v�. Mikroskopick� velikost ��stic st��bra jim dokonce umo��uje pronik�n� z vl�se�nic do ka�d� �iv� bu�ky, v n� mohou urychlovat a podporovat l��ebn� proces na bun��n� �rovni.

Jak p�sob�
koloidn� st��bro?

Ji� v�ce ne� 100 let zkoumaj� v�dci r�zn� pou�it� koloidn�ho st��bra, d�ky tomu se poda�ilo potvrdit, �e ��stice �ist�ho st��bra, kter� jsou v n�m obsa�eny:

  • p�sob� podp�rn� p�i bakteri�ln�ch, virov�ch a mykotick�ch infekc�,
  • podporuj� protiz�n�tliv� procesy a napom�haj� p�i dezinfekci,
  • zm�r�uj� bolest a sv�d�n� k��e,
  • v dob� nemoci napom�haj� p�i vytvo�en� z�stupn�ho imunitn�ho syst�mu,
  • podporuj� regeneraci po�kozen�ch bun�k,
  • aktivuj� o�i��ov�n� organismu od toxin�,
  • neni�� p��telsk� st�evn� bakterie,
  • nehromad� se v organismu,
  • nezp�sobuj� podr�d�n� sliznic �stn� dutiny, �aludku a st�ev.

Efekt "st��brn� st�ely"

�asto se mezi v�dci mluv� o tom, �e ��stice st��bra se v organismu projevuj� jako "st��brn� st�ely", co� znamen�, �e samy vyhled�vaj� choroboplodn� z�rodky a p�itahuj� je sv�m opa�n�m elektrick�m n�bojem (maj� siln� kladn� n�boj, zat�mco v�t�ina choroboplodn�ch z�rodk� m� n�boj z�porn�). Proto lze ��ci, �e nejde o n�hodn�, ale naopak o c�len� proces, co� v kone�n�m d�sledku z�sadn� podporuje l��bu a urychluje uzdraven�.

"Inteligentn�" v�b�r metod

V�dci zpozorovali, �e ��stice st��bra mohou podporovat boj antibiotik s mikroby, proto�e vyu��vaj� metody oxidace a po�kozov�n� "d�chac�ch" mechanism� patogen�. D�ky tomu nen� v p��pad� st��bra nutn� uva�ovat o probl�mu mutace a odolnosti z�rodk�.

Neexistence vedlej��ch ��ink�

St��bro nesni�uje odolnost, nedr�d� sliznice �stn� dutiny a tr�vic�ho traktu, nezne�i��uje j�tra. ��stice st��bra ob�haj� v t�le asi 4 - 5 dn� a n�sledn� jsou vylu�ov�ny pomoc� ledvin, lymfatick�ho syst�mu a st�ev. Z tohoto d�vodu je koloidn� st��bro pro lidsk� organismus naprosto bezpe�n�.

Vlastnosti
koloidn�ho st��bra

Potvrdilo se, �e koloidn� st��bro podporuje l��bu takov�ch nemoc�, jako nap�.:

  • virov� infekce - nachlazen�, r�ma, ka�el, ch�ipka, z�n�t pr�du�ek, kr�n� z�n�ty, z�n�ty mandl�, opary;
  • bakteri�ln� infekce - ang�na, pr�jem, tuberkul�za, �alude�n� a st�evn� z�n�ty, n�kazy stafylokoky a streptokoky, sv�d�n� kone�n�ku, ko�n� infekce li�ejov�ho typu, v�edy;
  • mykotick� a kvasinkov� infekce - pl�sn� na k��i, nehtech, noh�ch, po�evn� myk�zy, st�evn� a plicn� kandid�za, infekce m�zn�ch uzlin;
  • vlekl� z�n�tliv� stavy - z�n�ty dutin, z�n�ty �stn� dutiny;
  • lup�nka a lupy - koloidn� st��bro dezinfikuje k��i, m�rn� z�n�tliv� stavy a sv�d�n�;
  • t�ko se hoj�c� r�ny, pop�leniny (v�etn� slune�n�ch) - zm�r�uje infekci, podporuje rychlou regeneraci po�kozen�ch bun�k;
  • akn� - koloidn� st��bro zm�r�uje vn�j�� projevy akn� a z�rove� uvnit� �ist� organismus, tak�e odstra�uje p���iny t�to choroby.

Koloidn� st��bro p�sob� preventivn�, d�ky tomu posiluje imunitn� syst�m �lov�ka, nebo� jej chr�n� p�ed nejr�zn�j��mi druhy infekc�. Nav�c v mnoha p��padech vyvol�v� n�hl� zv��en� vitality a zlep�uje mozkovou �innost; proto se koloidn� st��bro doporu�uje osob�m trp�c�m �navov�m syndromem. Tak� pat�� mezi ��inn� prost�edek proti celkov�mu zapl�sn�n� organismu, zejm�na tr�vic�ho traktu. Kombinace klyst�ru a pit� koloidn�ho st��bra dok�e z�sadn� uleh�it lidsk�mu organismu deptan�ho zapl�sn�n�m.

Koloidn� st��bro je v�born�m prost�edkem, kter� podporuje dezinfekci a z�rove� nevyvol�v� pocit p�len�. Lze s n�m om�vat poran�n�, po�kr�b�n�, m�sta po bodnut� hmyzem; d�le lze koloidn� st��bro vyu��t k dezinfekci rukou, kuchy�sk�ho a sanit�rn�ho vybaven�.

Je nutn� dodat, �e:

  • Rusov� a Ameri�an� na sv�ch kosmick�ch lod�ch vyu��vaj� syst�my �i�t�n� vody, kter� jsou zalo�eny pr�v� na ��inc�ch koloidn�ho st��bra,
  • n�kte�� majitel� baz�n� pou��vaj� k �i�t�n� vody koloidn� st��bro, proto�e v porovn�n� s chl�rem nedr�d� o�i a k��i,
  • japonsk� firmy pou��vaj� koloidn� st��bro k odstra�ov�n� �kodliv�ch kyanid� a oxidu dusi�it�ho z ovzdu��,
  • Agentura ochrany �ivotn�ho prost�ed� a �v�carsk� vl�da schv�lily vodn� filtry obsahuj�c� koloidn� st��bro pro pou�it� v dom�cnostech a ��adech.

Popis vlastnost� koloidn�ho st��bra obsa�en� na t�to str�nce m� pouze informativn� charakter. V p��pad� nemoci se obra�te na l�ka�e a dodr�ujte jeho doporu�en�. L��ba koloidn�m st��brem nem��e v ��dn�m p��pad� zastoupit l�ka�em doporu�en� postup.

Pou�it� koloidn�ho st��bra Ag 140

Koloidn� st��bro lze u��vat vnit�n�, zevn� na k��i, k v�plachu krku, �stn� dutiny a ostatn�ch dutin, k v�plach�m pochvy a jako slo�ku klyst�ru.

Zevn�

Zevn� pot�r�n� akn�, vyr�ek, ekz�m�, od�rek a �ezn�ch ran, m�sta bodnut� hmyzem a zejm�na m�sta zasa�en� pl�sn�mi. Koloidn� st��bro se nan�� p��mo na k��i pomoc� obklad� (vyma�kan� g�za nas�kl� koloidn�m st��brem), rozpra�ova�e (spreje) nebo prost� polit�m dan�ho m�sta na k��i, a to n�kolikr�t denn�. Pozor! M�sta om�van� koloidn�m st��brem nevystavujte p��m�m slune�n�m paprsk�m.

V�plachy a klyst�ry

v�plachy �st - odstra�uje mimo jin� pach z �st, ni�� bakterie zubn�ho povlaku. Velmi ��inn� je klokt�n� a v�plach nosn�ch dutin koloidn�m st��brem.

Lze prov�d�t v�plachy pochvy nebo prov�d�t desinfekci kone�n�ku. D�le lze prov�d�t v�t�ry u�n�ch otvor�. Koloidn� st��bro lze �edit v tepl� vod� dle pot�eby.

K v�plach�m je t�eba p�ipravit roztok v pom�ru 1 - 4 l�i�ky koloidn�ho st��bra na 1 litr vody.

Klyst�ry - 3 l�i�ky (15 ml koloidn�ho st��bra) na 1 litr vody.

Vnit�n�

Koloidn� st��bro pat�� mezi ��inn� prost�edek proti celkov�mu zapl�sn�n� organismu, zejm�na tr�vic�ho traktu. Kombinace klyst�ru a pit� koloidn�ho st��bra dok�e z�sadn� uleh�it lidsk�mu organismu deptan�ho zapl�sn�n�m.

  • preventivn�: max. 1 l�i�ka denn� (asi 5 ml);
  • podp�rn� p�i nachlazen�, infekc�ch, ch�ipce: 3x denn� 1 l�i�ka (3x 5 ml);
  • podp�rn� p�i vlekl�ch onemocn�n�ch: 2x denn� 1 l�i�ka (2x 5 ml);
  • pro zv��en� vitality: max. 4 l�i�ky denn� (do 20 ml);

Koloidn� st��bro lze vnit�n� u��vat v pr�b�hu dvou m�s�c� a po uplynut� tohoto obdob� se doporu�uje ud�lat n�kolikat�denn� pauzu. Je nutn� sledovat individu�ln� reakce organismu na tento p��pravek a v p��pad� pot�eby se obr�tit na l�ka�e.

Vzorov� t��t�denn� k�ra (lze pou��t jako podp�rn� prost�edek p�i vlekl�ch z�n�tliv�ch onemocn�n�ch).

D�vkov�n�:

  • prvn�ch 5 dn� p�t 5 ml denn� (1 l�i�ka denn�);
  • dal��ch 5 dn� - po 10 ml denn� (2 l�i�ky);
  • dal��ch 5 dn� - po 15 ml (3 l�i�ky);
  • k�ru je t�eba ukon�it u��v�n�m 20 ml (4 l�i�ek) koloidn�ho st��bra denn� po dobu 6 dn�.

Maxim�ln� bezpe�n� denn� d�vka

Agentura ochrany �ivotn�ho prost�ed� USA (EPA) zjistila, �e d�vka 325 mikrogram� koloidn�ho st��bra denn� je pro lidsk� t�lo o v�e 72 kg netoxick�. V jedn� l�i�ce (5 ml) koloidn�ho st��bra o koncentraci 14 ppm je obsa�eno 70 mikrogram� �ist�ho st��bra, lze tedy snadno vypo��tat, �e p�i v�ze 72 kg je mo�n� bezpe�n� u��vat 4 l�i�ky koloidu denn�.

Kontraindikace

Neu��vat p�i p�ecitliv�losti na metalick� st��bro.

Sporadick� vedlej�� ��inky

Sporadicky se m��e objevit Herxheimerova reakce neboli p�echodn� zhor�en� subjektivn�ho stavu, �nava, lehk� pr�jem a vylu�ov�n� hlenu. Tyto projevy jsou p�irozenou reakc� organismu p�i procesu o�i��ov�n� od choroboplodn�ch bakteri�, myk�z, pl�sn� a toxin�, kter� tyto mikroorganismy produkuj�. Uveden� ��inky mohou p�etrv�vat 2 - 3 dny. Pokud se objev� Herxheimerova reakce, je nutn� sn�it u��vanou d�vku koloidn�ho st��bra na polovinu. Doporu�uje se p�t hodn� vody a posilovat p��telsk� st�evn� bakterie oslaben� pr�jmem, a to konzumac� p��rodn�ch jogurt�, kef�ru, podm�sl� nebo kysel�ho ml�ka.

U osob citliv�ch na st��bro se mohou krom� jin�ho objevit otoky na t�le, vyr�ka, hnis�n� o��.

Skladov�n�

Skladovat na tmav�m m�st� p�i pokojov� teplot� v dob�e uzav�en�ch lahvi�k�ch. Chr�nit p�ed d�tmi. Neskladovat v lednici, mrazni�ce, ani v jejich nejbli���m okol�.