Koloidn� st��bro
|
St��bro nen� pouze u�lechetil�m kovem, ale rovn�
stopov�m prvkemkter� je velmi d�le�it� pro
spr�vnou funkci lidsk�ho organizmu. Ji� ve starov�ku se vyu��valo jeho
p�irozen�ch posiluj�c�ch vlastnost� p�i l��b� �ady chorob. Antimikrobi�ln�
vlastnosti st��bra zaznamenala ji� staroindick� medic�na. Starov�c� �ekov�
potahovali n��in�, kter� pou��vali k poj�d�n� potravy a k pit�, st��brem, aby
zabr�nili ���en� naka�liv�ch chorob (Encyklopedia Britannica, 1910). K vyu�it�
st��bra jako antimikrobi�ln�ho prost�edku ve v�t�� m��e do�lo teprve v �ase
��msk�ho imp�ria. V�echny patricijsk� domy uchov�valy po�ivatiny ve st��brn�ch
n�dob�ch a do ml�ka a tekutin se ukl�daly st��brn� mince. Tento zvyk se uchoval
i ve st�edov�ku. U��v�n� st��brn�ch p��bor� a st��brn�ho n�dob� bylo
samoz�ejmost�. I n�doby se sv�cenou vodou v kostelech byly ze st��bra, voda v
nich byla prakticky sterilizov�na. P�i morov�m epidemii v Evrop� ve 14. stolet�
d�vali bohat� rodi�e sv�m d�tem jako prost�edek proti n�kaze s�t st��brn�
l�i�ky. V 19. stolet� bylo v N�mecku zji�t�no, �e slab� roztok st��bra p�sob�
jako dezinfekce p�i z�n�tech o��, ani� by vyvol�val podr�d�n� sliznic.
V �edes�t�ch letech minul�ho stolet� se za�al v
mezin�rodn�m m���tku prosazovat princip: p��rodn� l�tky v naprosto �ist� podob�
nesm� b�t patentov�ny jako l��iva. To znamenalo, �e na jejich v�voj, v�robu a
prodej nem��e vzniknout nikomu v�lu�n� pr�vo. Tato okolnost m. j. zp�sobila
p�echod z pou��v�n� st��bra na pou��v�n� antibiotik a tak vlastn� to byl
symbolick� p�echod od l��en� k velk�mu byznysu.
Dal�� zkou�ky a v�zkumy byly prov�d�ny ve Spojen�ch
st�tech, �v�carsku a �v�dsku. N�e jsou uvedeny jejich v�sledky:
- V roce 1919 bylo zji�t�no, �e st��bro chr�n�
organismus proti velk�m d�vk�m toxin� p�i onemocn�n� tetanem a z�krtem.
- V roce 1923 byly provedeny testy, kter� potvrdily
uklid�uj�c� p�soben� koloidn�ho st��bra. Bylo rovn� zji�t�no, �e v mnoha
p��padech podporuje st��bro l��en� bakteri�ln�ch infekc�.
- Ve dvac�t�ch, t�ic�t�ch a �ty�ic�t�ch letech 20.
stolet� se velmi jemn� mlet� st��bro pou��valo proti mnoha infekc�m a lok�ln�
p�i pop�lenin�ch a myk�z�ch.
- Od roku 1938 se m� za to, �e st��bro p�sob� proti
v�ce ne� 650 mikroorganism�m. Tehdy tak� za�ali v�dci st��bro naz�vat
"p��rodn�m antibiotikem".
- V sedmdes�t�ch letech 20. stolet� vypracoval Dr.
Carl Mayer nov� metody l��en� nemocn�ch s pop�leninami. Pro tyto ��ely hledal
vhodn� antiseptick� prost�edek a v n�kolika na sob� navz�jem nez�visl�ch
zdroj�ch nalezl informace o st��b�e a jeho vlastnostech, kter� umo��uj�
likvidaci "d�chac�ch" enzym� choroboplodn�ch z�rodk�. V r�mci sv� metody
pou��val st��bro jako stimula�n� prost�edek na hojen� k��e a jin�ch m�kk�ch
tk�n�.
- V roce 1978 byla v �asopise Science Digest
provedena anal�za dosavadn�ch v�zkum� st��bra. Na z�klad� toho bylo st��bro
ozna�eno jako "z�zrak modern� medic�ny".
- V roce 1991 byly zkoum�ny aktivn� ionty zinku
(Zn2+), m�di (Cu2+) a st��bra (Agl+). Uk�zalo se, �e tyto ionty hraj� d�le�itou
roli p�i zpomalen� procesu d�len� vir�.
- V roce 1992 byla v L�ka�sk�m centru �enevsk�
univerzity (�v�carsko) vytvo�ena hypot�za, �e u�lechtil� kovy (v�etn� st��bra)
mohou b�t v budoucnu pou��v�ny jako antivirov� a antibakteri�ln� prost�edky a
�e je lze dokonce pou��t v boji proti mutovan�m patogen�m (choroboplodn�m
mikroorganism�m), kter� jsou odoln� proti p�soben� antibiotik. K podobn�m
z�v�r�m do�li v roce 1995 tak� v�dci z Philadelphie ve Spojen�ch st�tech, kte��
zkoumali koloidn� st��bro obohacuj�c� kladn� nabit� ionty st��bra. Uk�zalo se,
�e tyto ionty brzd� v n�kter�ch p��padech d�len� vir�, a �e je dokonce
pravd�podobn�, �e viry tak� likviduj�.
|
|
 |
|
- V roce 1992 byly provedeny v�zkumy, na jejich�
z�klad� se prok�zaly podp�rn� vlastnosti koloidn�ho st��bra p�i l��en�
onemocn�n� zp�soben�ch kvasinkami Candida albicans a p�i l��b� chronick� �navy.
- V devades�t�ch letech Dr. Bj�rn Nordstr�m z
Karolinsk� univerzity ve �v�dsku potvrdil, �e koloidn� st��bro nem� vedlej��
��inky na organismus.
- V devades�t�ch letech tak� n�kte�� v�dci
zaznamenali, �e osoby, u nich� se objevuje probl�m n�zk� hladiny st��bra jako
stopov�ho prvku, jsou �asto nachlazen�, m�vaj� ch�ipky a jin� virov� nebo
bakteri�ln� infekce v�etn� mik�z.
- V sou�asn� dob� se ve sv�t� pou��vaj� l��ebn�
prepar�ty a potravinov� dopl�ky obsahuj�c� st��bro. Mezi n� pat��: sulfadiazin
st��brn� (bakteri�ln� a mykotick� infekce, pop�leniny), dusi�nan st��brn� (o�n�
infekce u novorozenc�), jodid st��brn� (dezinfek�n� prost�edek proti bolesti),
oxid st��brn� (pou��van� p�i epilepsii a tanci svat�ho V�ta), pikr�t st��brn�
(kandid�za), metalick� st��bro v koloidn� form� (ve Spojen�ch st�tech je
pova�ov�no za p��rodn� antibiotikum, v Evrop� se pou��v� jako potravinov�
dopln�k).
Vy�erp�n� p�dy v d�sledku intenzifikace zem�d�lstv�
zp�sobilo, �e na�e potrava obsahuje podstatn� m�n� st��bra jako stopov�ho
prvku. Proto je tak� nutn� dopl�ovat pot�ebnou hladinu st��bra v organismu
jin�m zp�sobem. Obvykle je v p��padech nedostatku vitamin� nebo miner�l�
nejsnaz�� u��vat n�jak� tablety. Proveden� zkou�ky v�ak prok�zaly, �e tablety
jsou absorbov�ny pouze v 40 - 60 %. S ohledem na to vzr�st� nyn� ve sv�t�
tendence p�ij�mat miner�ly v koloidn� form�, kter� do organismu absorbuje t�m��
98 %. To tedy znamen�, �e koloidn� st��bro je jedn�m z nejbezpe�n�j��ch a
nejlep��ch zp�sob� dopl�ov�n� nedostatku st��bra v organismu.
Koloidn� st��bro se evidentn� pod�l� na dozr�v�n� T-
bu�ek, jedn� z nejd�le�it�j��ch slo�ek imunitn�ho syst�mu, jin�mi slovy
podporuje imunitn� syst�m. V krevn�m ob�hu, co� je zvl v�znamn�, rychle
umrtvuje bakterie, omezuje mno�en� vir� a velmi ��inn� likviduje pl�sn�. T�m
uleh�uje pr�ci imunitn�ho syst�mu jako celku. D�le st��bro vykazuje i ur�itou
antioxida�n� aktivitu. Koloidn� znamen� rozpu�t�n� ve vod� - bioaktivn�.
Koloidn� st��bro likviduje hlavn� jednobun��n�
organismy. Z dlouh�ho seznamu jmenujeme za bakterie: enterokoky, mikrokoky,
streptokoky, stafylokoky, stomatokoky, pneumokoky, neiserie, helicobacter
pylori, klostritida, Escherichia coli a dal�� koliformy, salmonely, Bacilus
aurelus a dal�� bacily, za viry herpetoviry, ch�ipkov� viry a dal��, za houby a
pl�sn� kandidy, giardie, trychomony a jin�.
V�zkumy s koloidn�m st��brem uk�zaly, �e v�t�ina
bakteri� a vir� proti koloidn�mu st��bru nedok�e vyvinout sebeobrann�
mechanismus!
Koloidn� st��bro zab�j� nejen chorobn� bakterie, ale
i n�kter� bakterie t�lu p��telsk� jako nap�. laktobacillus acidophilus,
laktobacillus bulgaricus, laktobacillus bifidus a podobn� stejn� jako to d�l�
v�t�ina antibiotik. Je nutn� tyto bakterie obnovit konzumac� vhodn�ch jogurt�
nebo l�pe symbiotick�mi laktobacily v tablet�ch nap�. SYMBILAKT v mezi�ase
u��v�n� st��bra.
Nepravideln� zp�sob stravov�n� a �ast� nemocnost
zp�sobuj� skoro u ka�d�ho z n�s nadm�rnou tvorbu hlenu v organismu. Hlen se
ukl�d� v nosn� dutin�, na pr�du�k�ch, v plic�ch a dokonce i v �aludku. A pr�v�
hlen je ide�ln�m m�stem pro rozvoj rozli�n�ch bacil�. P�edstavuje ohro�en�
zdrav�. Tento hlen je obt�n� z organismu odstranit. Proto je dobr� v�d�t, �e
koloidn� st��bro v�born� o�is�uje organismus od hlenu.
|
Co je koloidn� st��bro?
|
Koloidn� st��bro jsou mali�k� ��stice a ionty �ist�ho st��bra suspendovan� v �ist� deionizovan� vod� (bez elektrick�ch n�boj�). Maj� stejn� elektrick� n�boj, tak�e se vz�jemn� odpuzuj� a jsou v neust�l�m pohybu. Proto lze ��ci, �e koloidn� st��bro je aktivn�.
��stice koloidn�ho st��bra je mo�n� pozorovat pouze elektronkov�m mikroskopem. ��m men�� jsou ��stice, t�m bude roztok ��inn�j��. Optim�ln� velikost st��brn�ch ��stic je od 1,5 do 5 nm p�i koncentraci 10 mg st��bra na litr vody (10ppm). Pro srovn�n�: viry maj� velikost od 15 do 150 nm a bakterie od 350 do 1 000 nm, jsou tedy podstatn� v�t�� ne� ��stice koloidn�ho st��bra, kter� d�ky tomu mohou voln� pronikat do nitra patogen� a podporovat l��ebn� proces.
|
|
 |
|
Je t�eba zd�raznit, �e lidsk� t�lo vypl�uj� p�irozen� koloidn� l�tky, jako je krev, lymfa, nitrobun��n� tekutiny. Nap��klad v krvi se nach�zej� ��stice v�pn�ku, drasl�ku a sod�ku, kter� maj� elektrick� n�boj a spolu s krv� tvo�� koloid. St��bro v koloidn� form� m� podobnou strukturu jako organick� tekutiny, co� je pro lidsk� organismus dobr�, nebo� d�ky tomu se koloidn� st��bro snadno vst�eb�v�. Mikroskopick� velikost ��stic st��bra jim dokonce umo��uje pronik�n� z vl�se�nic do ka�d� �iv� bu�ky, v n� mohou urychlovat a podporovat l��ebn� proces na bun��n� �rovni.
|
|
 |
Jak p�sob� koloidn� st��bro?
Ji� v�ce ne� 100 let zkoumaj� v�dci r�zn� pou�it� koloidn�ho st��bra, d�ky tomu se poda�ilo potvrdit, �e ��stice �ist�ho st��bra, kter� jsou v n�m obsa�eny:
- p�sob� podp�rn� p�i bakteri�ln�ch, virov�ch a mykotick�ch infekc�,
- podporuj� protiz�n�tliv� procesy a napom�haj� p�i dezinfekci,
- zm�r�uj� bolest a sv�d�n� k��e,
- v dob� nemoci napom�haj� p�i vytvo�en� z�stupn�ho imunitn�ho syst�mu,
- podporuj� regeneraci po�kozen�ch bun�k,
- aktivuj� o�i��ov�n� organismu od toxin�,
- neni�� p��telsk� st�evn� bakterie,
- nehromad� se v organismu,
- nezp�sobuj� podr�d�n� sliznic �stn� dutiny, �aludku a st�ev.
Efekt "st��brn� st�ely"
�asto se mezi v�dci mluv� o tom, �e ��stice st��bra se v organismu projevuj� jako "st��brn� st�ely", co� znamen�, �e samy vyhled�vaj� choroboplodn� z�rodky a p�itahuj� je sv�m opa�n�m elektrick�m n�bojem (maj� siln� kladn� n�boj, zat�mco v�t�ina choroboplodn�ch z�rodk� m� n�boj z�porn�). Proto lze ��ci, �e nejde o n�hodn�, ale naopak o c�len� proces, co� v kone�n�m d�sledku z�sadn� podporuje l��bu a urychluje uzdraven�.
"Inteligentn�" v�b�r metod
V�dci zpozorovali, �e ��stice st��bra mohou podporovat boj antibiotik s mikroby, proto�e vyu��vaj� metody oxidace a po�kozov�n� "d�chac�ch" mechanism� patogen�. D�ky tomu nen� v p��pad� st��bra nutn� uva�ovat o probl�mu mutace a odolnosti z�rodk�.
Neexistence vedlej��ch ��ink�
St��bro nesni�uje odolnost, nedr�d� sliznice �stn� dutiny a tr�vic�ho traktu, nezne�i��uje j�tra. ��stice st��bra ob�haj� v t�le asi 4 - 5 dn� a n�sledn� jsou vylu�ov�ny pomoc� ledvin, lymfatick�ho syst�mu a st�ev. Z tohoto d�vodu je koloidn� st��bro pro lidsk� organismus naprosto bezpe�n�.
Vlastnosti koloidn�ho st��bra
Potvrdilo se, �e koloidn� st��bro podporuje l��bu takov�ch nemoc�, jako nap�.:
- virov� infekce - nachlazen�, r�ma, ka�el, ch�ipka, z�n�t pr�du�ek, kr�n� z�n�ty, z�n�ty mandl�, opary;
- bakteri�ln� infekce - ang�na, pr�jem, tuberkul�za, �alude�n� a st�evn� z�n�ty, n�kazy stafylokoky a streptokoky, sv�d�n� kone�n�ku, ko�n� infekce li�ejov�ho typu, v�edy;
- mykotick� a kvasinkov� infekce - pl�sn� na k��i, nehtech, noh�ch, po�evn� myk�zy, st�evn� a plicn� kandid�za, infekce m�zn�ch uzlin;
- vlekl� z�n�tliv� stavy - z�n�ty dutin, z�n�ty �stn� dutiny;
- lup�nka a lupy - koloidn� st��bro dezinfikuje k��i, m�rn� z�n�tliv� stavy a sv�d�n�;
- t�ko se hoj�c� r�ny, pop�leniny (v�etn� slune�n�ch) - zm�r�uje infekci, podporuje rychlou regeneraci po�kozen�ch bun�k;
- akn� - koloidn� st��bro zm�r�uje vn�j�� projevy akn� a z�rove� uvnit� �ist� organismus, tak�e odstra�uje p���iny t�to choroby.
Koloidn� st��bro p�sob� preventivn�, d�ky tomu posiluje imunitn� syst�m �lov�ka, nebo� jej chr�n� p�ed nejr�zn�j��mi druhy infekc�. Nav�c v mnoha p��padech vyvol�v� n�hl� zv��en� vitality a zlep�uje mozkovou �innost; proto se koloidn� st��bro doporu�uje osob�m trp�c�m �navov�m syndromem. Tak� pat�� mezi ��inn� prost�edek proti celkov�mu zapl�sn�n� organismu, zejm�na tr�vic�ho traktu. Kombinace klyst�ru a pit� koloidn�ho st��bra dok�e z�sadn� uleh�it lidsk�mu organismu deptan�ho zapl�sn�n�m.
Koloidn� st��bro je v�born�m prost�edkem, kter� podporuje dezinfekci a z�rove� nevyvol�v� pocit p�len�. Lze s n�m om�vat poran�n�, po�kr�b�n�, m�sta po bodnut� hmyzem; d�le lze koloidn� st��bro vyu��t k dezinfekci rukou, kuchy�sk�ho a sanit�rn�ho vybaven�.
Je nutn� dodat, �e:
- Rusov� a Ameri�an� na sv�ch kosmick�ch lod�ch vyu��vaj� syst�my �i�t�n� vody, kter� jsou zalo�eny pr�v� na ��inc�ch koloidn�ho st��bra,
- n�kte�� majitel� baz�n� pou��vaj� k �i�t�n� vody koloidn� st��bro, proto�e v porovn�n� s chl�rem nedr�d� o�i a k��i,
- japonsk� firmy pou��vaj� koloidn� st��bro k odstra�ov�n� �kodliv�ch kyanid� a oxidu dusi�it�ho z ovzdu��,
- Agentura ochrany �ivotn�ho prost�ed� a �v�carsk� vl�da schv�lily vodn� filtry obsahuj�c� koloidn� st��bro pro pou�it� v dom�cnostech a ��adech.
Popis vlastnost� koloidn�ho st��bra obsa�en� na t�to str�nce m� pouze informativn� charakter. V p��pad� nemoci se obra�te na l�ka�e a dodr�ujte jeho doporu�en�. L��ba koloidn�m st��brem nem��e v ��dn�m p��pad� zastoupit l�ka�em doporu�en� postup.
|